Eutanazie

Eutanazie je téma, které vyvolává spoustu emocí  u mnoha lidí a skupin. Nicméně je třeba si uvědomit, že každý má právo se sám dobrovolně a svobodně rozhodnout a nikdo nemá právo nikoho do ničeho nutit. Pokud si někdo přeje zemřít, je to jen jeho rozhodnutí a pokud s tímto rozhodnutím někdo jiný nesouhlasí, stejně má povinnost ono rozhodnutí respektovat a svůj názor nesmí vynucovat, jinak se dopouští hrubého porušení svobody jednotlivce.


Za likvidaci legalizace eutanazie mohou bohužel stát i léčebny, které mají z těžce nemocných a nevyléčitelných trpících lidí finanční prospěch. V kapitalistické společnosti, kde peníze hrají a vždy hráli jen a pouze první roli, lze prohlásit, že zemře-li pacient, tedy vlastně zákazník, poskytovatel služeb přichází o příjem peněz za jeho léčbu. Pacientovo nekonečné utrpení se tak odsouvá do pozadí pod záminkou úcty k životu a bůhví ještě k čemu. Jaké jiné vysvětlení může mít popírání svobodné vůle těžce nemocného člověka, který si přeje prostřednictvím eutanazie zemřít?
Dalšími slabými argumenty bývá tvrzení, že lékař mohl splést diagnózu, případně že lékař nesmí nijak přispět ke zhoršení stavu, tedy v tomto případě smrti, pacienta. I kdyby lékař skutečně diagnózu spletl, pořád zde zůstává faktem, že vyspělá společnost by měla plně respektovat přání svobodného člověka, zvláště pak těžce nemocného a trpícího, který ze života má už jen bolest; společnost by mu měla umožnit zemřít na jeho vlastní výslovné přání. A proč jen lékař má mít privilegium provést eutanazii? Umírající člověk, žadatel o eutanazii by měl mít právo i rozhodnout, kdo eutanazii provede.
Toto nesmírně ožehavé téma je třeba dále rozvíjet a neopomínat. Mysleme na to, že každému z nás může být na konci života tak zle, že za eutanazii budeme vděční.